22_20240902_092631.png
6_20240402_161407.jpg

ŠÍŠO, DĚKUJEME ! LUKÁŠ HEZCKO KONČÍ KARIÉRU

Jako neoficiální začátek kariéry Lukáše Heczka můžeme brát jeho zápolení na pláckách chebského sídliště Skalka, kde s kamarády ve florbale, hokeji, hokejbale, či jak chcete, téměř dnes a denně sváděl tuhé boje. Nelítostné a vždy plné emocí, tak jak to u něj známe dodnes.

Lukáš Heczko začínal s florbalem jako útočník v dresu FBC Cheb. V mládežnické kategorii trápil obrany soupeřů. "Vytáhlí, technický štírek, který uměl dávat góly," vzpomínají na něj s odstupem mnoha let jeho bývalí spoluhráči.

Nekoordinované pohyby vlasaté komety na palubovkách postupem času byli k vidění méně a méně, Šíšu to stále více tlačilo do helmy, brankářského mounduru a brankoviště. Hůl vyměnil za masku a začala se psát jeho bohatá historie coby florbalového brankáře. Tukka Rask, Henriq Lundqvist byli Lukášovými vzory a jejich plakáty ozdobovaly zeď v dětském pokojíčku na Skalce.

"Lukáš vždycky sledoval NHL, hodně ho to inspirovalo a pak podobné kulišárny zkoušel. Byl to fantom," říkají s úsměvem oslovení florbalisté. Během své kariéry si do hry ještě několikrát odskočil, většinou tímto tahem trenéři řešili personální změny, případně nedostatek hráčů do pole. Nikdy nezklamal a na hřišti nechal duši, výsledky týmu mu lhostejné nebyly. "Šíša byl vždycky svůj, ale člověk se zlatým srdcem," vzpomíná jeho letitý kamarád Václav Roth, toho času sám hráč Akademiku.

Významným milníkem v kariéře florbalového brankáře byl rok 2011. Tehdy se zrodil přestup z Jiskry Aš do Chebu a začal se psát velký příběh, který by vydal na několik románů. V tom roce vystřídali u kormidla florbalového oddílu USK Akademik Cheb Filipa Šteříka - Ondřej Skupien, Tomáš Kapr a Jan Václav.

V klubu se postupně začala rodit mládežnická základna, ze které někteří nastupují v A týmu, případně rezervě USK dodnes. Kupříkladu Václav Lev, Jan Skopový, Dominik Vrána, Jan Žuk, Matěj Voborník a další.

Akademik na florbalové mapě o sobě dával stále více vědět, hlasitěji a vždy u toho byl právě Heczko. Málokdo v regionu by na něj neukázal, když se řekne USK. Jen málokterý hráč za sebou nechal tak výraznou stopu jako on, patřil k nejlepším brankářům v regionu a svůj tým vždycky držel nad vodou, více než deset let. Úctyhodné! Během kariéry vystřídal několik parťáků, s některými ho pojí pouto přátelství i dnes. Za zmínku stojí František Apoštol, Petr Fusek, Dan Varádi, Václav Lev, Jakub Houser, Jakub Rada…… Inu, vystřídalo se jich dost, jen jeden však zůstával věrný chebským barvám a vydržel!

V roce 2018/2019 si Lukáš Heczko odskočil na roční hostování do Sokolova. U florbalových horníků se tento ročník sešel výjimečný tým. Posledním střípkem do úspěšné mozaiky byl právě post brankáře. Baník věděl, kam sahá a ukázal na Heczka. Ten splatil důvěru, úspěšný ročník Sokolov zakončil vítězstvím v divizi.

Během své kariéry nastoupil v dresu Akademiku k 299 soutěžním utkání, k tomu nespočet dalších přípravných a přátelských utkání a neligových turnajů. Číslo, které se bude jenom velmi těžko překonávat, florbalová dlouhověkost florbalového mušketýra se bude jen těžko překonávat.

Začínal coby mladík, na jehož tváři rašily první známky po vousech, nyní končí jako milující otec od rodiny, který se svojí ženou vybudoval rodinný dům! Celé rodině, kamarádům a nejbližším také na svých sociálních sítích během týdne, kdy skončil oficiálně kariéru, nezapomněl poděkovat! Upřímně, od srdce!

Lidé a fanoušci na něj budou vzpomínat jako na srdceryvného člověka, hodné kamaráda a vynikajícího brankáře. Byla by škoda, kdyby ve florbalovém prostředí v nějaké funkci nepokračoval dál a nepodělil se o své zkušenosti, které během kariéry nasával.

Píše se 18. únor roku 2024 a Lukáš "Šíša" Heczko, nastupuje do posledního utkání ve "velkém florbalu", stylově na domácí palubovce před rekordních návštěvou 230 diváků. Na tribuně nechybí maminka, manželka ani syn Alex a spousta přátel. Lukáš Heczko si nemohl přát lepší rozlučku, tedy, snad jenom výsledkovou! Dojatý končí před plnými tribunami.

Kdyby taková možnost existovala, Heczkův dres by měl být u stropu haly Lokomotiva! Tak výraznou personou byl, je a bude! Lukáš Heczko se do chebského florbalu zapsal nesmazatelně! Svůj poslední list v kapitole knihy o své bohaté kariéře, během níž zažil úspěchy i pády, zapsal 18. února v domácím utkání se Sokoli z Rudné!

"Díky za vše, Šíšo!"

K dnešnímu dni jsme také vyzpovídali pár přátel, kamarádů, spoluhráčů, bývalých spoluhráčů a všemožných blízkých osob, které více či méně Šíšu na jeho kariéře provázeli a poznali. A zde máte výčet jejich vzkazů, které ze srdce posílají vytáhlému brankáři. Z následujících řádků je velmi snadné vyčíst, jakou stopu ve florbale zanechal a jak oblíbený byl.

Jan Kirchman

"Lukáš tady nechal obrovskou stopu a je vždycky ztráta, když někdo takový končí. Vždy nám byl oporou a my jsme se na něj mohli spolehnout. I když to tak třeba někdy nevypadalo, je to obrovský dříč a nikdy nic nevypustil. Teď mu necháme udělat sochu a jedeme dál."

Dan Michalovský

"Já si Šíšu pamatuji od roku 2006, kdy ještě nastupoval v útoku. I když jsme měli v týmu starší kluky, on byl tehdy z nás největší. Samá ruka, samá noha. Málo se ví, že se pak rozhodl jít dělat brankáře kvůli tomu, že tehdy neměli tak dlouhý florbalky. Hrál jsem s ním od žáků, přes juniory až do mužské kategorie. Nepotkali jsme se akorát ve veteránech a to už se nám evidentně ani nepovede. Každopádně jsem s ním prožil strašně dlouhou florbalovou cestu a máloco ho rozhodilo natolik, jako když jsem ho vykoupal na přední tyči. Měli jsme spolu i nějaké rituály a oba jsme fandili Plzeňákům v hokeji. V zápasech dokázal předvádět úctyhodné zákroky a soupeře přivádět k šílenství. K šílenství ovšem přiváděl i své spoluhráče vždycky, když otevřel zpocenou tašku. Byl jistotou v brankovišti a kluci věděli, koho mají za sebou, potrpěl si na asistence. Za zápas byl schopný udělat 15 výhozů, pokud ho nějaký spoluhráč neproměnil, byl nepříčetnej. A co si vzpomínám, tehdy neuměl ani moc pít. Nezkazil žádnou srandu. Přeju mu do florbalového důchodu jenom to nejlepší a hodně toho drahocenného času. Na druhou stranu nejde o život, zkušenosti mladší bude určitě nějakým způsobem předávat dál a on se s tím statečně popere."

David Vorlíček

"Jsem rád, že jsem ho poznal a přeji mu v životě klid a pohodu. Snad bude v Chebu i nadále pokračovat."

Václav Lev

"Šíšana znám od svého dětství a patřil k prvním lidem, kteří mě provázeli mými florbalovými začátky. I proto jsem za tu dobu zažil jeho světlé i temnější chvilky. Nicméně vždy to byl srdcař, týmový hráč a bavič kabiny. Za sebe bych mu chtěl poděkovat za vše, co mě v době mého brankářského působení

naučil a popřát mu všechno nejlepší do osobního života. Zároveň doufám, že byť v áčku pověsil masku na hřebík, potkáme se na palubovce ještě minimálně s béčkem."

Ondřej Skupien

"Tak jako každého z nás, někoho dříve, někoho později, dohnaly našeho bratra v brance jeho věk a kila. Odpočívej kamaráde v pokoji, na gauči s pivem v ruce, s plným bříškem, obklopený haldou dětí….Vzpomínej na ty krásné léta, plné hnědých knírů a ukradených dresů. Ať jsou ti nadcházející roky a kila lehká."

Pavel "Igny" Janeček

"Chebská legenda o mluvícím gólmanovi je u konce a já jako jeho spoluhráč, trenér a hlavně kamarád jsem strašně rád, že jsem si s tebou mohl zahrát. Dokázal si vytáhnout nemožné a byl jsi první spíkr na zápasech Chebu, i když jsi neměl mikrofon. Vítej mezi důchodci, nasaď papuče, rádiovku a užívej dědku. Bylo mi ctí mít tě za zády."

Jan Mazanec

"Hraju florbal asi už dvacet let a za celou florbalovou kariéru jsem nepotkal většího pohodáře a usměvavého parťáka do týmu. Šíšan je doslova spoluhráč do nepohody, nikdy nezkazil legraci a vždy ho bylo plno jak v šatně, tak na hřišti. Do Chebu jsem přišel na nabídku dlouholetého kamaráda Jana "Johnyho" Kirchmana, ale neváhal jsem ani minutu, protože jsem věděl, že za Akademik chytá právě Šíša. Bylo mi ctí, že jsem mohl bránit takovou legenda jakou určitě ŠÍŠAN je. Přeju mu hlavně zdraví, ať je šťastnej a spokojenej. Ještě bych si dovolil malý vzkaz Šíšanovi: Sejdeme se ve florbalových veteránech. "

Jakub Václav

"Šíša patřil mezi jednoho z prvních hráčů, se kterými jsem si chtěl jako malej zahrát. Už od mých prvních florbalových kroků tam byl a vlastně vydržel hrát ještě déle než já. Každý zápas si přivlastňoval místo v bráně a bylo od začátku jasné, že by tam ani nikoho jiného nepustil. Vždycky jsem říkal, že brankáři mají svůj svět. A vlastně to tak je, Šíša byl vždycky jinej, ale v dobrým. Nikdy mu žádná prohra nebyla lhostejná. Vlastně si ani nevzpomínám, že by na nějakém zápase chyběl. Je to prostě srdcař a zasloužil by si pověsit dres ke stropu haly jako Jágr. PS: Šíšo, jednou Ti v zápase veteránů stejně dám gajdy a ty to víš. Ať se Ti daří."

Nicolas Tůma

"Lukáš Heczko – člověk, který ukončil nespočetněkrát kariéru, člověk, který odešel nespočetněkrát z tréninku, protože se na něj střílelo zblízka, chebský dlouholetý fantom. Na Lukáše budu vzpomínat jako na člověka, který toho pro chebský florbal udělal dost, jako na člověka, který nikdy do branky nepustil nikoho jiného. Ale především jako na výborného brankáře, na kterého byl vždycky spoleh. Na nájezdy famózní, na výbuchy emocí taky. Přeju mu, ať mu zdravíčko slouží, ať mu jeho synátor dělá jen a jen radost. A hlavně, ať je ten půlrok bez florbalu šťastný. Poté očekávám samozřejmě 18272728 comeback do branky Akademiku."

Matěj Voborník

"Vzpomínám si na florbalové začátky, kdy jsme trénovali na základních školách, na Zlaťáku, na Skalce, v malých tělocvičnách. Už tam patřil Šíša k nejlepším brankářům. Když jsme tam chodili my dorostenci na tréninky a dali jsme mu góla, tak jsme si o tom psali. Byla to pro nás forma úspěchu, že jsme dali takhle dobrému gólmanovi góla. Kariéru Šíša končí asi tak od roku 2012, pokud je to teď definitivní, tak bych mu rád poděkoval za těch 11 společných sezón. Je to spoluhráč, který tu byl, když jsem začínal s florbalem. Je to obdivuhodný, v takovém věku si kleknout do brány. Je to sport, na kterém člověk nezbohatne. Člověk to dělá zadarmo, ve svém volném čase, bere to spoustu obětí. Finančních, časových a dalších, ale výsledek po letech stojí za to, když se poohlédne za kariérou. Když to vezme ale zpětně, myslím si, že toho litovat nebude. Když vezme v potaz, kolik lidí poznal, co zažil, zážitky a další. Přeju mu jenom to nejlepší. Myslím si, že si určitě ještě nějaký zápas za rezervní tým dá a opět bude po šesnácté končit kariéru."

Jan Skopový

"Známe se úplně od mých florbalových začátků a proto jsem rád, že jsem mohl bejt v týmu, když se s florbalem loučí. V Chebu toho pro florbal udělal určitě hodně a za to mu patří velký dík. A těším se na jeho obnovení kariéry asi už jako 5x. Tak v září opět na hřišti, Šíšo."