Kempy talentované mládeže pokračují znovu s naší účastí ! Výběrové kempy pro nejlepší hráče svého ročníku v republice jsou na programu v dubnu a květnu. Přečtěte si, kdo nebude chybět v nominaci z naší mládeže.
Za vyrovnaného stavu 1:1 na zápasy odjížděli Chebští k pokračování série do Slezska. Nejnáročnější výjezd v historii klubu, kdy na hráče čekalo během víkendu přes 1000 kilometrů, slibovala zajímavou výzvu.
Začátek série se hrál v Chebu a oba celky si rozdělily po bodu, utkání byla velmi vyrovnaná. Bitvy jako řemen o každý centimetr, emoce, tvrdé souboje. Rozhodovaly naprosté detaily, podobný scénář se dal očekávat na palubovce v Bílovci. „Bude to test našich schopností,“ říkal před startem série brankář Daniel Váradi. Zkušený strážce svatyně zažil v Chebu skvostný ročník.
Chebští cestovali do Bílovce v ranních sobotních hodinách v kompletní sestavě, důležitost třetího utkání v sérii byla znát. V Bílovci to byla opět tahaná o každý centimetr palubovky, oba týmy si byly vědomi síly svého soupeře. A tak chvílemi to byla hra na držení míčku, bez velkých nápadů. Týmy nechtěly udělat chybu, utkání připomínalo šachovou partii a zákopovou válku.
Dlouhé pasáže ve středu pole, bez výrazných šancí. Bojovnost a nasazení byla ukázková. Dlouho vyrovnaný zápas se rozhodoval v závěrečné dvacetiminutovce. Tu zvládli lépe domácí, vyhráli ji v poměru 4:0, celý zápas 5:1 a drželi v rukou dva mečboly. „Dneska jsme byli horším týmem, bylo to hodně svázané. Bohužel to nevyšlo,“ smutnili Chebští po sobotním duelu.
K porážce se k neděli připojili také absence. Daniel Macek a Martin Aust odcestovali z dějiště utkání, do hry navíc kvůli zdravotním problémům nemohl Standa Hykš. Zapeklitá situace, kterou ovšem sport a zvlášť play-off přináší. „Zítra se pokusíme o zázrak,“ burcoval své svěřence David Vorlíček po sobotní porážce.
Chebští chtěli v nedělním utkání odvrátit konec sezony, získat druhý bod a vrátit sérii zpátky do Chebu. Vstup do utkání měli lepší Bílovští, ujali se vedení 2:0 a hnáni slušně zaplněnou halou směřovali k vítězství.
Naději vykřesal Matěj Voborník. Hráč s nejvíce starty v A týmu v klubové historii zavelel k obratu. Na jeho branku totiž navázali Vojta Hůda a Dominik Vorlíček. Chebští hráli nejlepší pasáž celé série. „Za stavu 2:0 pro Bílovec to z nás spadlo, byli jsme najednou uvolněni, zkoušeli to, co jsme si do té doby nezkusili a vycházelo to,“ komentovali zpětně střelci branek.
Chebští záhy vedli 2:3, šlo se do závěrečného dějství s nadějí. Západočeši byli na koni. Třetí třetina slibovala pořádnou vřavu, která také došla. Bílovec opět dokázal vývoj utkání otočit na svou stranu.
To by však nebyla Vorlíčkova parta, aby se vzdávala. Skopový po příhře Žuka srovnal krok a začínalo se od nuly. V tu chvíli by se atmosféra v hale dala krájet, play-off bitva se vším všudy. Diváci v hale neviděli branku ani v desetiminutovém prodloužení, a tak o vítězi utkání musely rozhodnout nájezdy. Penaltová loterie, to byly nervy.
Chebští v nich drželi výhodu, nakonec hru nervů nezvládli. Penaltovou loterii využili Bílovští, rozjásali halu a vystavili chebské družině stopku. Chebské posádce zbyly oči pro pláč, krutý konec pro partu kolem kapitána Jana Kirchmana. Pro zkušeného univerzála to byl navíc zřejmě poslední tanec v jeho florbalové kariéře. Konec výrazně hořký, na výkon týmu a celou sezonu může být však hrdý.
Chebští tak dopsali poslední kapitolu, závěrečný díl zdařilé sezony. Poprvé v historii se prokousali do play off. V tom nejprve vyřadili favorizované Všestary v poměru 3:0 na zápasy, ve druhém kole narazili na další nesmírně kvalitní manšaft. Ve vyrovnaných bitvách nakonec tahali za kratší konec provazu, před uměním Bílovce se museli sklonit. „Kouše se to těžce,“ shodli se Chebští, kteří po závěrečném hvizdu seděli dlouho v hale zklamaní. Cítili šanci, chtěli vrátit sérii do Chebu. Nepodařilo se. Zklamání bylo obrovské.
Svěřenci Davida Vorlíčka se však nemají rozhodně za co stydět, zažili sezonu, kterou si možná ani nevysnili. V průběhu ročníku se zlepšovali, ukázali charakter, nezdolnou vůli. Tým se zlepšoval s přibývajícími zápasy, rostl s příležitostí. Tenhle tým rozhodně ukázal, že je tým s velkým T. Všichni táhli za jeden provaz, podřídili se týmovému úspěchu. „Dostali jsme se někam, co nikdo nečekal. Jsem na svůj tým obrovsky pyšný. Děkuji soupeři za krásnou sérii,“ hodnotil stručně sezónu po závěrečném hvizdu trenér David Vorlíček.
Zkušený bard zažívá na západě Čech povedené angažmá, v loňském roce ještě po boku Patrika Horáka tým v divizi zachránil, letos tasil trumfy a s týmem srdnatě vzdoroval favoritům v play-off, tento příběh zdaleka nemusí končit.
autor : Jan Václav