Úspěšná sezona mužského „A“ týmu je minulostí. My se dnes podíváme zpátky na stručné zhodnocení divizní sezóny. Tak si nalijte šálek kávy, čaje, případně oblíbeného nápoje, pohodlně se usaďte a vychutnejte již bez emocí, mnoho řádek o uplynulé sezoně.

Pojďme se vrátit o několik dlouhých měsíců zpátky. Akademik ovládl tehdy Karlovarskou a Plzeňskou Ligu mužů a po letech si připsal postup do vyšší soutěže, splnil cíl! A skončila jedna etapa, na lavičce Akademiku skončil oblíbený trenér Pavel „Igny“ Janeček. „Už během sezony jsme věděli, že Igny bude končit. Řekl nám to s dostatečným předstihem, že bude končit jako hráč i trenér. Skončil z osobních důvodů, je velmi časově vytížený. Odvedl tady však kus dobré práce a tímto ho zdravím,“ říká předseda florbalového oddílu Jan Kirchman.

V letošním ročníku měl nastupovat v regionální lize mužů. Ano, zde je důležité slovo měl! Divizní smetánku loni opustil po dlouhých letech sokolovský Baník, horníci zažili tvrdý pád. V tu chvíli začala pracovat diplomacie Akademiku naplno a i vinou shody náhod a mnoha okolností, se Chebští katapultovali do divize. Kdyby takové diplomaty měla česká vláda, politická situace napříč stranami, by v posledních letech nebyla tak zoufalá.

Od informace, kdy Akademici budou nastupovat mezi divizní smetánkou začala vedení USK mravenčí práce. Počínaje sháněním nového trenérského týmu, sponzorů až po neméně důležité posílení hráčského kádru.

Velkým tématem byl post hlavního trenéra a začala nelehká mise. „Měli jsme nějakou představu o složení trenérského týmu. Myslím si, že jsme oslovili čtyři až pět lidí, o kterých jsme byli přesvědčeni, že by roli zvládli,“ říká s odstupem času Jan Kirchman. O oslovených adeptech konkrétní být nechtěl.

Jedním z prvních a hlavních kandidátů byl Patrik Horák. Florbalový činovník, který drtivou část své kariéry strávil v Karlových Varech, nejprve s díky odmítl. „Hory nejdřív odmítl, že by to nestíhal z rodinných a časových důvodů. Nabídky si však vážil. Po té pět minut po dvanácté jsme se dohodli na podmínkách. Dohodli jsme se na konci června.“

Po zvolení Patrika Horáka začala velmi pozdní letní příprava, o kterou se postaral Pavel Janeček, kterému vypomáhal superligový florbalista Jakub Černý. Ta trvala pouze pět týdnů, což není zdaleka ideální. „Kluci nám pomohli. Patří jim za to velké díky. S Ignym jsme domluveni, že by měl připravit i přípravu před další sezonou s tím, že už by měla být plnohodnotná, adekvátně dlouhá, rozdělena do bloků,“ říká Kirchman, který si coby člen vedení takřka od florbalu neodpočine.

Společně s Pavlem Janečkem skončili současně Dalibor Berka, Jaroslav Benedikt a těsně před startem sezony také Lukáš Kesl. Chebští tak museli počítat ztráty a bylo jasné, že musí dojít k výraznému posílení kádru. Jádro týmu měli tvořit hráči, kteří byli u postupu!

Do Chebu se z Karlových Varů na hostování přesunuli Jan Smolka, Martin Prokopec a brankář Tomáš Bartůšek. Ze sokolovského Baníku pak přestoupil Standa Hykš. Do svého mateřského týmu se vrátil po čase Kája Tyrpekl a stabilním článkem A týmu se stal Kuba Havránek.

Skok z regionu do divize je značný, čehož si Akademici byli vědomi. Start soutěže byl však velmi náročný. „Možná jsme byli trošku naivní a věřili, že máme dostatečně kvalitní tým na to, abychom v divizi hráli důstojnou partii. Měli jsme ale tým strašně mladý a v týmu pár hráčů staršího data narození, kteří své zkušenosti mají. Mysleli jsme si, že se skloubí dravé mládí se zkušenostmi,“ komentuje již po sezoně složení kádru a start sezony šéf klubu, který zároveň plní roli kapitána.

Akademik nezačal sezonu vůbec špatně, vždyť hned v prvním kole byl blízko překvapení. Bývalého účastníka Národní ligy trápil, Lukáš Heczko přiváděl soupeře k zoufalství. Akademici vedli na

předměstí hlavního města 3:0, poté 4:2, přesto nedokázali dovést utkání do vítězného konce. Rudná odpor nováčka divize zlomila, splnila doma povinnost. Chebští si spravili chuť o týden později, když poprvé v domácím prostředí porazili tradičního účastníka, rezervu Florbalu Ústí nad Labem, vyhráli 7:4 a připsali si nesmírně cenné vítězství. „Po dvou zápasech jsme měli tři body za těsnou porážku s Rudnou a vítězství nad Ústím nad Labem. Plácali jsme se po ramenou a říkali, že to určitě půjde. V tu chvíli jsme nepřemýšleli o posílení.“

Čárou přes rozpočet pro tým bylo složení obranných řad. Sbohem týmu dal velmi brzy univerzál Jakub Kašpar, navíc se zranil Jakub Novák a zdravotně do ideálu daleko měl také zkušený obránce Jan Mazanec. Situace v defenzívě v tu chvíli byla na poplach! Tým však trefil Jakcpot.

K týmu se připojil Petr „Kenny“ Kleiner. Matador tuzemských palubovek, který velkou část své kariéry strávil v FBC Plzeň, kde se stal nedílnou součástí sestav všech trenérů a jedním z klíčových hráčů, se vrátil domů. „S Kennym jsme byli v kontaktu dlouho, dá se říct několik let. Občas se ukázal u nás na tréninku, věděli jsme o sobě. Každý rok jsme Kennyho přemlouvali už v regionálních soutěžích, nikdy naše prosba nebyla vyslyšena. Kenny chtěl ještě zůstat v Sokolově, hrát vyšší kvalitní soutěž. My jsme mu to nezazlívali. Teď přišla ta situace, kdy Sokolov sestoupil a my naopak šli nahoru. Narovinu říkám, že jsme Kennyho po postupu neoslovili a nepočítali s ním. Možná jsme měli pochroumané naše ego s tím, že nás předtím několikrát odmítl. Asi jsme chtěli být trošku hrdí,“ říká upřímně a bez okolků Kirchman.

Mezitím v Chebu vznikl mužský „B“ tým, do kterého Kleiner naskočil. Jaký to luxus, že? Bolístky uvnitř týmu, personální nedostatek a výsledková krize volaly jasně. Pane doktore, pojďte k nám! Kleiner neváhal a stal se první vlaštovkou na později velmi úspěšné sezoně.

Od vítězství nad Ústím jakoby tým ztratil tvář a lehkost, prohrál šest utkání v řadě. To se projevilo na pohodě v mužstvu, na které padla deka. Zdaleka nejhůř bylo po 8. kole, kdy Akademici prohráli na půdě tehdy posledního Děčína vysoko 7:2. „Odevzdaný zápas z naší strany, takhle se v divizi hrát nedá,“ hodnotil tehdy utkání Matěj Voborník.

A měl pravdu, šnůra šesti utkání bez zisku bodů, pád na úplné dno nutil vedení k ráznému řešení. Stav byl neuspokojivý. Vedení a také hráči naštěstí zareagovali velmi dobře. Zástupci Akademiku praštili do stolu a začali jednat. „Museli jsme si v týdnu sednout a rychle jednat. Věděli jsme, že musíme rozšířit realizační tým a také posílit hráčsky. Je pravda, že Patrik od začátku sezony volal po tom, že by chtěl mít nějakého asistenta k ruce. Musím říct, že jako blesk z čistého nebe k nám přišel David Vorlíček.“

Slovo dalo slovo a Vorlíček stanul na lavičce USK. Zkušený rodák z Kladna rozšířil realizační tým Akademiku, stal se asistentem Patrika Horáka. Během jednoho týdne vedení také dotáhlo tři rozdílové hráče, kabina přivítala Daniela Macka, Miroslava Horkého a Jana Skopového. Co hráč, to na florbalové mapě pojem a záruka kvality léty prověřená. „Museli jsme oprášit naše staré kontakty. Během jednoho týdne jsme najednou byli silnější o tři rozdílové hráče,“ prozrazuje Kirchman.

Blesková akce zafungovala dokonale. První, kdo odskákal řádění jednotky rychlého nasazení, byli Bivojové z Litvínova. Ti v Chebu prohráli 12:6. Na demolici soupeře se podílel Míra Horký 5 kanadskými body, Dan Macek 3 asistencemi. V brance navíc vystřídal zkušeného Lukáše Heczka mladíček Tomáš Bartůšek. Zvučné posily rozhýbaly tolik potřebnou ofenzívu. „Myslím si, že i na začátku sezony jsme si vytvářeli dostatek šancí, ale asi chyběly zkušenosti a kvalita v zakončení,“ zpětně se ohlíží nad kamenem úrazu.

S příchodem ofenzivních posil jakoby se osmělili i mladší hráči, na kterých už neležel takový tlak. Vítězstvím a zlepšeným výkonem se navíc potvrdilo pravidla, že ze dna lze pouze stoupat. 

Kromě zisku tří bodů bylo velmi důležité rozšíření kádru, hra na tři formace se později trenérům velmi osvědčila. Akademici jakoby vítězstvím získali čerstvou krev do žil, postupně uštědřili debakl Chomutovu, ve kterém zapsali první venkovní výhru. Poté doma možná trošku překvapivě přetlačili kralupského Vlka, tři body přivezli také ze severské mise, když i podruhé v sezoně našli recept na rezervu Ústí.

A aby bylo ještě lépe, doma si poradili v náročné bitvě s dalším nováčkem, pražským Olympem. Nervy drásající duel rozhodl sváteční střelec Jan Žuk. V tu chvíli svěřenci Patrika Horáka a Davida Vorlíčka měli nejlepší aktuální formu napříč divizí, táhli šňůru pěti výher v řadě a těšili se na zajímavou konfrontaci s pražskými Wizards.

Spanilou jízdu Akademiku divizí zastavili právě Pražané. Wizardi doma neponechali nic náhodě, utkání od úvodního hvizdu kontrolovali, přidávali branky jako na běžícím páse a chebskou posádku vyprovodili dvaceti brankami. V Chebu zavládlo vystřízlivění.

V posledním utkání kalendářního roku doma hostili Chebští – Teplice. Soupeř z města horkých pramenů přijel na západ Čech bojovně naladěný. V utkání nebyl lepší, ale byl maximálně produktivní a týmovým výkonem na hranici možností vydoloval v Chebu důležité tři body. „Utkání blbec,“ stroze hodnotil divizní bitvu s Teplicemi trenér David Vorlíček.

Následovala krátká pauza, kterou Akademici využili k setkání, ve kterém ladili formu pro zbytek sezony. Vstup do roku 2024 nebyl taktéž zdařilý. Chebští podlehli Kadani na venkovní palubovce 11:4, na severu Čech se museli vypořádat se ztrátami v sestavě, bojovali v okleštěné sestavě. Na zkušeného protivníka to však nestačilo. Výkon na palubovce byl však příslibem pro nejbližší týdny. V sestavě se navíc objevili tři nové tváře. Dominik Vorlíček, syn trenéra Davida, Jan Mašát a Ondřej Ančinec vyztužili sestavu pro zbytek soutěžního ročníku.

Naopak se tým rozloučil v průběbu ročníku s Ar Ngo Phuc. Talentovaný odchovanec klubu dal florbalu Sbohem! Nováček divize po třech porážkách potřeboval opět zabrat, v cestě stál další zkušený soupeř, který útočil na mety nejvyšší, Barracudy ze Slaného.

Chebští před skvělým domácím publikem odehráli výbornou partii. A ještě necelých pět minut před koncem vedli o dvě branky, o nadějné vedení v závěru přišli. V pětiminutovém oslabení ubránili dlouhou přesilovku soupeře, kdy obětavým týmovým výkonem, podpořený skvěle chytajícím Bartůškem dovedly k nájezdům.

V těch si zkušený soupeř věděl rady, proměnil obě trestná střílení a vystřelil si bonusový bod. Zisk bodu byl s odstupem času velmi cenný. Divizní sezona šla do své poslední části, tempo bylo zběsilé a hrálo se o každý důležitý bod.

Akademici zabrali v pravý čas. Zřejmě v nejdůležitějším klání ročníku doma ovládli bitvu proti Děčínu, aby o týden později zvládli další severskou misi. Porazili bájného Bivoje. „To, že jsme se vrátili na vítěznou vlnu, ukázalo na charakter týmu. Bylo to strašně důležitý.“

Definitivní splnění cíle, který si Akademici předsevzali, padlo v domácím utkání s Chomutovem. Chebští využili domácího prostředí a skvělé atmosféry k třem bodům, které znamenali setrvání Akademiku v divizi i pro příští ročník. Po konečném hvizdu na palubovce zavládla nefalšovaná euforie. Domácí prostředí bylo po celý soutěžní ročník ozdobou Akademiku. Tento fakt potvrdily také všechny týmy, které si utkání v posvátné hale Lokomotiva užily. „Naši fanoušci byli celý rok neskuteční. I díky nim se bude hrát v Chebu divize i v příštím roce. Moc jim za podporu a celý ročník, který pro nás nebyl jednoduchý, děkujeme,“ vzkázal za celý tým univerzál Matěj Voborník, který většinu sezony strávil v obranných řadách.

S jistotou divizní příslušnosti pro další ročník odcestovali k souboji s kralupským Vlkem. Před utkáním bylo ještě teoretické možné, že se Akademici poperou o účast v play off. O teoretickou šanci se chtěli porvat.

Trenéři Patrik Horák a David Vorlíček museli před utkáním počítat ztráty, Akademik se pokoušel utkání přeložit na jiný termín, soupeř však na žádost nepřistoupil, požadavku nevyhověl. Akademici s prořídlými řadami na favorita nestačili.

Teoretická šance na účast v nadstavbové části existovala také v posledním kole, i když pouze teoretická v téměř vesmírné rovině. Akademici neměli nic ve svých rukách, museli se spoléhat na souhru ostatních výsledků. Chebská posádka se s divizí rozloučila porážkou 7:2 před nejlepším diváckou návštěvou v sezoně 230 diváky. „Chtěli jsme potěšit naše diváky za jejich celoroční podporu. Dneska jsme ale na soupeře neměli,“ nehledal výmluvy kapitán týmu Jan Kirchman.

Akademik jako nováček zažil turbulentní ročník, kdy šňůry proher střídala šnůra vítězství. S předstihem dvou kol, si Chebští zajistili účast i v příštím ročníku divize. Nakonec obsadili výborné šesté místo a potichu pošilhávali po play off. Kdo by to byl řekl v říjnu, kdy Akademici po bídném výkonu v Novém Boru, padli na úplný chvost tabulky. Řekněme si upřímně, že účast v play off, by byla v první sezoně mezi divizní smetánkou velký nadplán, přesto sezonu můžou hodnotit jako úspěšnou. „Základ byl to, abychom soutěž udrželi. To se nám podařilo, takže můžeme sezonu hodnotit jako úspěšnou. Před koncem vidina play off byla třešničkou na dortu, ale to nebyl primární cíl. My jsme se chtěli udržet a to jsme splnili,“ těšilo závěrem Kirchmana.

Jedno je jasné, na lavičce USK už nebude v příští sezoně působit Patrik Horák, který se vrací pracovně do Karlových Varů. O jeho konci jsme Vás již informovali.

Statistické okénko:

USK Akademik Cheb jako nováček obsadil 6. místo, když získal 28 bodů.

- 142 vstřelených branek x 178 inkasovaných branek, tzn. brankový rozdíl – 36.

V průběhu sezony posbírali 222 trestných minut.

- 9 výher, 1 porážka na nájezdy a 12 porážek.

Bilance doma:

- 6 výher, 1 porážka na nájezdy a 4 porážky.

Bilance venku:

- 3 výhry a 8 porážek.

Úspěšnost přesilovek: 34,55 %

Úspěšnost oslabení: 63,75 %

V průběhu ročníku naskočilo 29 hráčů, z toho 4 gólmani. V jednom utkání byl v zápise vedený také jako náhradní brankář Pavel Erhart, do utkání však nezasáhl.

Brankáři:

Nejvíce startů si připsal Lukáš Heczko, který má 18 startů, ve kterých zapsal 571,28 minut. O jeden start méně má Tomáš Bartůšek, který však odchytal nejvíce času ze všech brankářů. V brankovišti strávil 725. Jednu třetinu v sezoně odchytal také brankář „B“ mužstva Jakub Houser, který si připsal 20 minut, poslední brankář, který zasáhl v sezoně do hry, byl Jan Horák, který byl u debaklu na palubovce pražských Wizards a dle statistik Českého Florbalu strávil v brance 6, 62 minuty.

Letošní soutěžní ročník se také propsal do historických análů Akademiku v počtu odehraných zápasů za „A“ tým.

Nejvíce odehraných zápasů za „A“ USK Akademik Cheb v historii:

1. Milan Bednařík (226)

2. Matěj Voborník (187)

3. Tomáš Kapr (179)

4. Jan Václav (147)

5. Martin Mochán (143)

6. Dominik Vrána (135)

7. Jan Kirchman (128)

Připravili jsme si pro Vás také malé statistické okénko letošního ročníku, které jsme nazvali pracovně TOP 5.

Kanadské bodování:

1. Daniel Macek 38 KB

2. Jan Smolka 25 KB

3. Jan Skopový 23 KB

4. 4. Jan Kugel 16 KB

5. Martin Prokopec 16 KB

Nejlepší střelci:

1. Daniel Macek (21)

2. Jan Smolka (15)

3. Stanislav Hykš (10)

4. Vojtěch Hůda (9)

5. Jan Kirchman (8)

Nejlepší nahrávači:

1. Daniel Macek (17)

2. Jan Skopový (16)

3. Jan Smolka (10)

4. Martin Prokopec (9)

5. Jan Kugel (8)

Nejvíce startů

1. Martin Prokopec (22)

2. Jan Kirchman (21)

3. Matěj Voborník (20)

4. Jakub Vojíř (19)

5. Ondřej Svoboda (18)